Historie

Obec Bítovčice se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce v rozmezí 440–607 m.n.m., 15 km jihovýchodně od Jihlavy. Okolí vytváří romantickou krajinu kolem řeky Jihlavy a dvou potoků, Křenického a Kamenického. V blízkosti obce je rekreační oblast s krásnou přírodou, protkaná cyklostezkami.

Z historie naší obce

Zatímco na začátku 13. století byl levý břeh řeky Jihlavy v úseku dnešních katastrů obcí Luka nad Jihlavou až Horní Smrčné (a dále na jih) v držení třebíčského kláštera , na pravém, západním břehu byla majetková držba složitější. Třebíčská kolonizace hvozdu sice v prostoru Luka-Bítovčice překročila řeku, ale na jihu narazila na území Střížovců, na západě pak na zeměpanský majetek. Třebaže se v následujících časech majitelé těchto území několikrát vyměnili, v zásadě území kolem Bítovčic zůstalo v následujících staletích součástí dvou panství. Existovaly tedy dvoje Bítovčice oddělené pouze říčním brodem, ale patřící jiným vlastníkům.

Sám název obce Bítovčice se poprvé objevuje v podobě Byetobczicz v r. 1360. Jednalo se o osídlení na pravém břehu, které se tehdy také nazývalo Ulička (Vliczka), později Dolní Bítovčice (pozor, rozlišení na Dolní a Horní Bítovčice je až z r. 1720!). Lze předpokládat, že osada byla v nejstarších dobách své existence součástí rokštejnského panství, farou náležela do Střížova. Na konci 14. stol. se centrem panství stala Brtnice a celý majetek získali Valdštějnové.

Prvním známým obyvatelem obce byl v r. 1365 Vojslav z Bítovčic. V nejstarším zachovalém brtnickém urbáři Buriana z Valdštejna z r. 1533 se ze soupisu majetku také dozvídáme, že na území bítovčickém stál velký, ale už zpustlý Žilkovský statek. K roku 1584 je uveden v brněnských zemských deskách zápis, kterým předává tehdejší moravský hejtman a majitel panství Hynek Brtnický z Vadlštejna své ženě Kateřině Zajímačce z Kunštátu z lásky (!) do používání Střížov, Přímylkov (Přímělkov) a Bítovčice s příslušenstvím. Kromě jiného je v listině jmenován u Bítovčic i mlýn zvaný Mahovský a opět pustý Žilkovský dvůr.

Po Bílé hoře bylo panství Valdštejnů zkonfiskováno. Podle konfiskačního odhadu ze 17. 11. 1622 mělo panství 1 zámek, 2 tvrze, 3 městečka a 27 vsí, mezi nimi i Bítovčice. Celé Brtnické panství koupil 2. 4. 1623 za 110 tisíc zlatých císařský generál Rombald hrabě Collalto et San Salvatore, v držení jeho rodu pak bylo až do konce patrimoniální správy v roce 1848.

Na levé straně řeky Jihlavy ležící Horní Bítovčice se připomínají až v roce 1560. Toho roku prodal majitel velké části bývalého Třebíčského panství Burián Osovský z Doubravice vsi Luka, Předboř, Kozlov, Vysoké Studnice a Horní Bítovčice (dále Pustou Rychýřku a Svatoslav) Janu Zahrádeckému ze Zahrádek. Vydělením tohoto teritoria vzniklo nové panství Luka. Avšak už v roce 1574 prodal syn Jana Zahrádeckého Arnošt jménem svým i svých nezletilých bratrů Oldřicha a Smila celý majetek včetně Bítovčic se zakupní rychtou Matouši Grýnovi ze Štyrcenperka. Také Grýnům byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek a 29. 5. 1629 pak získal loucké panství Vít Jindřich hrabě Thurn. Ten odkázal Luka své dceři Blance Polyxeně provdané za výše uvedeného držitele Brtnice Rombalda hraběte Collalta. Tak se stalo, že obě části měly téměř na jedno století jednoho majitele.

V roce 1711 však koupil loucké panství Jan Kryštof Žákovský z Dobřic a od té doby měly Horní Bítovčice opět jiné osudy. Z lánových rejstříků z roku 1679 vyplývá, že tehdy bylo v Horních Bítovčicích 18 usedlých, a 7 starousedlíků z toho 2 nově usedlí, ale také devět poustek. Brtnické panství bylo asi méně postiženo 30. letou válkou, protože v Dolních Bítovčicích žili 3 starousedlíci a nebyly zde žádné poustky. Tereziánský katastr z poloviny 18. století uvádí v Horních Bítovčicích 12 sedláků a 8 chalupníků obhospodařujících 657 měřic orné půdy, kdežto Dolní Bítovčice měly jen 170 měřic. Avšak v roce 1794 už bylo v Horních Bítovčicích 43 domů ve kterých žilo 54 rodin (269 obyvatel), v Dolních Bítovčicích 8 domů, 9 rodin (51 obyvatel). Od roku 1850 se staly Bítovčice osadou Luk nad Jihlavou, od kterých se osamostatnili v roce 1872. Spadaly do obvodu soudního okresu Jihlava. Dne 1. 1. 1976 byla obec integrována k Lukám nad Jihlavou, po roce 1990 se opět osamostatnila.

Bítovčice se rozkládají po obou stranách řeky Jihlavy, po jejíž pravé straně běží silnice Luka ??? Kamenice z roku 1895, po pravé železniční trať z roku 1871. Snad to způsobila chudoba obce, snad časté záplavy do široka se zvedající všeničící řeky, že se ves nemůže pyšnit nějakou výjimečnou památkou. Své místo v urbanismu obce má jistě návesní pseudoslohová kaple v Horních Bítovčicích stejně tak řada dominantních křížů v obou částech vsi.

Pro svou nepřehlédnutelnost je však snad nejznámější malý bezcenný barvotiskový obrázek "Svaté Rodiny" na skalních výchozu vpravo silnice do Luk nad Jihlavou, který upoutá nejen okolojdoucí či jedoucí, ale i cestující vlakem po trati na druhé straně řeky. Z dalších zajímavostí uveďme i nebývalý počet "pokladů" nalezených v Bítovčicích. Tak 8. 4. 1909 vykopal Václav Čermák na svém poli džbánek s 1216 mincemi (nejvíce zde bylo pražských grošů Václava IV.). V roce 1910 byl za neznámých okolností nalezen dalších soubor, z kterého bylo zachyceno 312 mincí tolarové měny různých států Evropy. Konečně 17. 5. 1958 našli kopáči za domem č. 43 krabičku s 59 pražskými groši Jiřího z Poděbrad.

Z obecní kroniky

Roku 1915 byla postavena kaple sv. Víta. S úmyslem postavit kapli přišli manželé Jan a Marie Trnkovi. Ti dostali ze Střížovského kostela sošku Panny Marie, pro kterou chtěli vybudovat kapli. K této myšlence se připojilo i zdejší růžencové bratrstvo. Růžencové bratrstvo založilo fond na financování stavby a výrazným způsobem se podílelo na financování této stavby. Roku 1925 přešla kaple rozhodnutím moravského zemského výboru do majetku obce.

Kolem r. 1817 byla zřízena ve vsi škola, a to pod strání blíže školy dnešní. Protože třída nedostačovala pro velký počet dětí (42), byla v r. 1835 postavena vysoko na stráni škola dnešní, patro přistaveno teprve v r. 1905. Škola sloužila svému účelu až do roku 1993. Poté byla pro nedostatek žáků zrušena. V r. 1999 zastupitelstvo obce rozhodlo, že budova školy bude přestavěna na bytový dům.

Mateřská škola v Bítovčicích byla zřízena 16. září 1948, nejprve provizorně otevřena v budově národní školy. Roku 1949 byla pro stavbu mateřské školy určena budova obecního chudobince. V prostorách bývalého chudobince byla provedena celková rekonstrukce. Spojením dvou místností vznikla učebna, z bývalé umrlčí komory vytvořen kabinet a sociální zařízení. Při mateřské škole byla také zřízena školní kuchyně, roku 1951 obnovena stará studna.

K založení sboru dobrovolných hasičů, přispěl velký požár, který vznikl 19. 10. 1930. Oheň se nerozšířil díky pomoci hasičských sborů z Kamenice, Luk nad Jihlavou a Jihlavy. Zásluhou župního náčelníka Dr. Káby z Kamenice, za pomoci většiny občanů byl počátkem roku 1931 založen Sbor dobrovolných hasičů, člen XX. Vozábovy župy. Pro stavbu zbrojnice bylo určeno místo vedle kaple. Během pouhých tří měsíců byla postavena požární zbrojnice včetně kanceláře OÚ, která byla umístěna v poschodí. Dne 25. 5. 1931 byla požární zbrojnice slavnostně otevřena, v roce 1958 byla požární zbrojnice prodloužena. Z rozpočtu obce pak byla zakoupena další potřebná výzbroj a výstroj. Sbor dobrovolných hasičů patří od svého založení k nejstálejší a nejsilnější složce v obci.

V r. 1971 se započalo s výstavbou fotbalového hřiště pod vodárnou, ta byla ukončena v červnu r. 1974. Fotbalové hřiště přestalo dostačovat svými parametry, a proto bylo upraveno, zmodernizováno a znovu předáno do provozu 31. 10. 2003. V září, roku 2006, bylo nově otevřeno univerzální hřiště s umělým povrchem.

Historie školy

Její historie má v sobě mnohé zajímavosti. Obec byla přiškolena již v r.1788 k městysi Lukám a jen za nepohody se učívalo v chalupě č.33. Teprve kolem r. 1817 byla zřízena ve vsi škola vlastní, a to pod strání blíže školy dnešní. Protože třída nedostačovala, neboť ve škole bylo 42 dětí, z toho jen 6 chlapců, byla v r. 1835 postavena vysoko na stráni škola dnešní, avšak přízemní. Další patro bylo přistaveno teprve v r. 1905.

V první době čas od času vyučovali v Bítovčicích řemeslníci nebo vysloužilci.

Poté, co se v r. 1865 škola zcela osamostatnila, vyučoval na ní četnický závodčí Jan Patia. Další učitel, Jan Hron, vynikl v opravování varhan. Po něm učil ještě v r. 1876 vyučený obuvník Jan Jelínek, a když v těch letech byly učitelstvu předepsány řádné zkoušky, stal se v Bítovčicích r. 1881 nadučitelem František Sova, rodák z Jezdovic. Ten působil v obci 20 let a velmi se zasloužil o vysázení stromků na holých stráních. Jeho nástupce v Bítovčicích Fr. Kovář spravoval školu 32 let. Za něj byla v r. 1905 škola rozšířena na dvoutřídní. Po jeho odchodu do výslužby následovali řídící učitelé J. Šenekl, K. Vaněk a Tomáš Šebesta.

Za celých sto let se vystřídalo na škole 13 správců a 19 učitelů.

2. listopadu 1935 byla velkolepá oslava 100 let trvání místní obecné dvoutřídní školy, jež byla postavena v r. 1835.

Škola sloužila svému účelu až do roku 1993. Poté byla pro nedostatek žáků Školským úřadem v Jihlavě zrušena. Žáci v současné době navštěvují Základní školu v Lukách nad Jihlavou. Tímto skončila dlouhodobá historie naší školy v obci.

V r. 1999 zastupitelstvo obce Bítovčice rozhodlo, že dosavadní budova školy bude využita k přestavbě na byty.