Myslivecké sdružení a jeho činnost v obci

Podle údajů z okresního archivu se první zmínky o činnosti myslivců v naší obci datují od roku 1927, kdy bylo v obci založeno honební společenstvo. Podrobnější zprávy o tehdejší podobě a činnosti tohoto spolku nejsou známy. S příchodem okupace a válečných let 1939-45 byla činnost tohoto sdružení přerušena. Po válce byla činnost myslivců obnovena v podobě založení Českomoravské myslivecké jednoty v roce 1946. Tehdejší zakládající členové byli pánové Krčál V., Doležal, Kriegsman, Souček a Krčál J. Spolek v tehdejší podobě vykonával právo myslivosti na výměře cca 670 ha, z toho 160 ha lesů. Zpočátku nebyly stavy zvěře nikterak vysoké, ale od roku 1960 se začaly zvedat tak, že po r. 1968 bylo již Myslivecké sdružení Bítovčice největším producentem zvěřiny na jeden hektary okresu Jihlava.

V roce 1968 byla v rámci spolupráce okresů Jihlava a Topoľčany navázána družba s Poľovnickým sdružením Drahožica - Velké Uherce. V té době víceméně umělá akce, řízená okresními orgány, však v tomto případě přerostla v opravdové přátelství a kamarádství. O tom svědčí i to, že jsme v roce 1998 oslavili společně ve Velkých Uhercích 30 let trvání těchto vzájemných styků, a to i přes rozdělení republiky. O navázání těchto přátelských kontaktů se nejvíce zasloužili tehdejší členové pánové Gottwald - tehdejší předseda MS, Částka, Kolář, Přibyl, Smejkal a Matula. Od roku 1969 se pravidelně konají vzájemná setkání myslivců obou společností, a to střídavě na území PZ-Drahožica Velké Uherce a u nás v Bítovčicích.

Současnou podobu dostalo MS v roce 1978, kdy došlo ke sloučení MS Bítovčice a MS Vysoké Studnice. Od této doby vykonávají členové, kterých je v současné době 24, právo myslivosti na výměře 1 501 ha, z toho 556 ha lesů. Veškerá snaha členů je zvýšit stavy zvěře v honitbě. Tyto stavy totiž po roce 1970 začaly nezadržitelně klesat vlivem používání těžké mechanizace a chemizace v zemědělské výrobě. Tomuto poklesu se členové MS snažili čelit nejen ochranou zvěře vyháněním z ohrožených ploch před sklizní, ale i vypouštěním uměle odchované zvěře (hlavně bažantů) do honitby. Po roce 1990, kdy se vlivem zatravnění některých ploch podmínky zlepšily, jsme ještě zvýšili ochranu zvěře před škodnou a zkvalitnili zimní přikrmování zvěře. Tato činnost začíná nést první plody v podobě mírného zvýšení stavů srnčí zvěře. Přes veškerou snahu se ale nedaří udržet v honitbě stavy zajíce. Proto v roce 2000 bylo provedeno nejen vypuštění nakoupených divokých bažantů do honitby, ale i divokého králíka, jejichž tři chovné páry jsme nakoupili již v roce 1999. Jejich mláďata byla v roce 2000 po vybudování umělých nor a po naočkování rovněž vypuštěna do honitby.

Pro získání dostatečných finančních zdrojů pro tyto cíle naši členové každoročně odpracují každý 40-50 brigádnických hodin, jednak při sběru kamení na polích zemědělských podniků, nebo na pracích spojených s pěstební činností v lesích obecních úřadů Bítovčice, Vysoké Studnice a Věznice. Na tomto místě je nutno poděkovat i všem zmíněným obecním úřadům za jejich pochopení a pomoc.

Víme, že úkol, který jsme si dali ve zvýšení zazvěření honitby, není nikterak jednoduchý a že bude vyžadovat spoustu práce a také času. Nicméně, protože zvěř byla vždy neoddělitelnou součástí přírody, chceme se pokusit ji tam vrátit. Věříme, že společným úsilím a díky pochopení a podpoře od obecních úřadů, které se nám v posledních letech dostává, se nám tento úkol podaří splnit.